POČASÍ V CHORVATSKU
Chorvatsko je p řekrásná země ve formě boomerangu, s mnoha ostrovy, přírodnými krásami, bohatou kulturou a tradicí. Nachází se v Jížní Evropě, na půl cesty mezi severním pólem a rovníkem. Je to moderní země, velmi příjemného podnebí. Každý národ miluje vlastní domov a považuje ho nejkrásnějším, a tak taky Chorvati říkají svému domovu Naše krásná (Lijepa Naša) jak se jmenuje taky i národní hymna. Přes století Chorvatsko rozvilo vlastní identitu a dnes je dílem evropské kultury a vědy. Výhodné ceny, slunečný dny, perlově čisté moře, pestrá místečka, láskaví hostitelé a vchutná domací jídla – to všechno garantuje nezapomenutelnou dovolenou.
VSEOBECNÉ INFORMACE
Zemepisná poloha : Chorvatsko se rozprostírá od východních svahu Alp na severozápade k Panonské nížine na východe, strední cást zaujímá Dinárské pohorí, na jihu je ohranicuje Jaderské more.
Rozloha : Rozloha pevniny je 56.542 km2, rozloha teritoriálního more je 31.067 km2.
Obyvatelstvo : 4,400.000 obyvatel; národnostní složení: vetsinu obyvatel predstavují Chorvaté; národnostní mensiny: Srbové, Slovinci, Madari, Bosnáci, Italové, Cesi a ostatní.
Státoprávní usporádání : Chorvatsko je parlamentní demokratická republika.
Hlavní mesto : Záhreb (770.000 obyvatel) prumyslové a obchodní, dopravní, kulturní i vedecké stredisko zeme.
Délka chorvatského pobreží : Celková pobrežní cára predstavuje 5835 km , z toho pobrežní cára ostrovu a útesu je 4058 km .
Pocet ostrovu, ostruvku, hrebenu a útesu : 1185; nejvetsí ostrovy Krk a Cres; osídlených ostrovu je 67.
Nejvyssí vrchol : Dinara; 1831 m n. m.
Podnebí : Chorvatsko je pod vlivem dvou klimatickým pásem; ve vnitrozemí prevládá podnebí, v horských oblastech panuje podnebí horské. V jadranském prímorí je prevážné stredomorské klima s mnoha slunecními dny; suchá a horká léta, mírné a vlhké zimy; prumerná teplota ve vnitrozemí: leden – 1 až 3°C ; prumerná teplota u more: leden 5 až 10°C ; teplota more v zime je 12°C a v léte kolem 25°C .
Mena : kuna (kuna=100 lip). Cizí menu lze smenit v bankách, ve smenárnách, na postách, v cestovních kancelárích, v hotelech a v kempech; seky pouze v bankách.
Cestovní doklady : Cestovní pas nebo jiný identifikacní doklad uznávaný mezinárodní dohodou.
Informace : diplomatická zastupitelství Chorvatské republiky v zahranicí nebo Ministerstvo zahranicních vecí Chorvatské republiky (tel. 01 4569 964).
Celní predpisy : Celní predpisy Chorvatské republiky jsou prizpusobeny normám zemí Evropské unie. Zahranicní menu je možno dovážet a vyvážet bez omezení, domácí menu do výse do 2.000 kun. Cennejsí technické, a sportovní a jiné vybavení se musí prihlásit celním orgánum na hranici. Psi a kocky v doprovodu svého majitele musejí mít mezinárodní ockovací prukaz. Potvrzení o ockování proti vztekline musí být pri vstupu do Chorvatska nejméne 15 dní staré, ale nesmí být starsí než 6 mesícu. Vrácení dane z pridané hodnoty je možné cizím obcanum za zboží zakoupené v Chorvatsku, pokud hodnota zboží presahuje cástku 500 kun a pokud kupující predloží na hranici pri vývozu potvrzený formulár "Porezni cek" (Tax cheque). Informace: Celní správa Chorvatské republiky (tel 01 6102 333), www.carina.hr .
Platební karty : Vetsina hotelu, jachtarských prístavu, restaurací a obchodu prijímá mezinárodní platební karty (American express; Diners; Eurocard/Mastercard, Visa).
Svátky a dny pracovního klidu : 1. ledna – Nový rok, 31. brezna a 1. dubna – Velikonocní nedele a pondelí, 1. kvetna – Svátek práce, 30. kvetna – Boží telo, 22. cervna – Den boje proti fasizmu, 25. cervna – Den státnosti Republiky Chorvatsko, 5. srpna – Den vítezství a díkuvzdání vlasti, 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie, 8. ríjna – Den nezávislosti, 1. listopadu – Vsech svatých, 25. a 26. prosince – vánocní svátky.
Pracovní doba obchodu a úradu : Vetsina obchodu je v pracovních dnech otevrena od 8 do 20 hodin a o sobotách do 14 hodin; v sezóne i déle. Verejné služby a úrady mají pracovní dobu od pondelí do pátku od 8 do 16 hodin.
Posta a spoje : Posty ve vetsích mestech jsou v pracovních dnech otevreny od 7 do 19 hodin, v mensích mestech od 7 do 14 hodin, nekteré posty mají dvousmennou pracovní dobu. Hlavní posty ve vetsích mestech jsou otevreny i o sobotách a nedelích do 21 hodin. Ve vsech verejných telefonních automatech se používají výlucne telefonní karty, které se prodávají se na postách a v novinových a tabákových stáncích. Do zahranicí lze volat prímo z každého verejného telefonního automatu.
Elektrina : 220W, 50 Hz
Voda : V celé chorvatské vodovodní síti je pitná.
Ochrana životního prostredí : Ochrana biologické rozmanitosti prírody je v souladu s predpisy EU. Vody chorvatské cásti Jadranu jsou i podle kritérií EU mimorádne cisté a pro koupání pri celém pobreží naprosto nezávadné. V prípade nestestí, nehody nebo znecistení more informujte neprodlene Záchrannou a pátrací službu na mori na bezplatné telefonní císlo 9155, která je zapojena do mezinárodní záchranné síte. Pokud návstevník zjistí mimorádné znecistení životního prostredí ve vnitrozemí, urychlene informuje Státní informacní a poplachovou ústrednu na telefon 985 nebo Policii na císlo 92. Dalsí informace o ochrane životním prostredí dostanete na tel: 0800/200 037 a na www.mzopu.hr .
Duležitá telefonní císla:
Mezinárodní volací císlo pro Chorvatsko: 385
Záchranná služba: 94
Hasici: 93
Policie: 92
Poskytovaní pomoci na silnicích: 987; [email protected]
Vseobecné informace: 981
Informace o místních a mezimestských telefonních císlech: 988
Informace o mezinárodních telefonních císlech: 902
Predpoved pocasí a aktuální dopravní informace, vc. stavu vozovky: 060 520 520
Chorvatský autoklub (HAK): 01/4554 433 a 4640 800; Internet: www.hak.hr ; e-mail: [email protected]
Cizojazycné rozhlasové vysílání v turistické sezóne : Na 2. programu Chorvatského rozhlasu informuje Chorvatský autoklub po zprávách v chorvatstine o aktuální dopravní situaci a stavu vozovek, a to v anglictine, nemcine a italstine. Nekolikrát v prubehu dne se vysílají i cizojazycné informace pro jachtare. O každou celou hodinu se rovnež na 2. programu Chorvatského rozhlasu vysílají strídave zprávy a informace prímo ze studií, a to ze studia 3. programu Bavorského rozhlasu, 3. programu Rakouského rozhlasu, RAI Uno a britského Virgin radia.
Nejlepší období pro navštěvu Chorvatska?
Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. V jadranském přímoří je převážné středomořské klima s mnoha slunečními dny; suchá a horká léta, mírné a vlhké zimy; V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 stupňům C a teplota vody se pohybuje okolo 25 stupňů C. Hlavní sezóna je vhodná pro turisté kteří chtějí dobrou zábavu, dokud různotvárnost jaderského pobřeží nabízí mnoha klidných oáz pro ti z Vás kteří hledají klid a ticho, daleko od hluku diskotéky. V září a říjnu, kdy zemi opouští většina návštěvníků, je počasí většinou ještě stálé a moře teplé, ideální pro klidnou dovolenou. Tehdy pláže už nejsou přeplněny a ceny jsou nížší. Každopadnně, vyplatí se Vám navštívit Chorvatsko během celé sezóny. V zimě je nutno vzít s sebou teplejší větrovky, protože často fouká silný severovýchodní vítr bura.
Větry na Jadranu
Chorvatsko je známé po celém světě jako země mořeplavců. Bez ohledu na vaši velkou zkušenost
s plachtěním, buďte opatrní, neboť každé moře má svá tajemství a chorvatská část Jadranského
moře také. Jeho krásami, ale také nástahami pro ty, kteří ho neznají jsou větry. Seznamte se s
různými větry, které foukají na Jadranu a naučte se dosáhnout toho, aby plachty vašich
plachetnic poháněla jejich síla.
Bóra
Bóra je nepředvídatelný vítr, který vane z povniny směrem na moře nárazově, je relativně studený a suchý, dosahuje přiměřenou sílu a často fouká po několik hodin. Čistí atmosféru a rozhání mraky a proto je po bóře výborná viditelnost, slunečno a jasno.
Přestože je bóra především zimní vítr, vane po celý rok, a to většinou ráno. Dosahuje průměrné rychlosti 11m/s. Vzhledem k tomu, že fouká z horských vršků směrem k moři, nejčastěji se přižene ze severovýchodu, přesněji ze severo-severovýchodu (NNE), severovýchodu (NE) nebo východo-severovýchodu (ENE). Na širém moři se bóra často mění v severozápadní vítr.
Poznáte ji podle její nestálosti, tedy podle toho, že fouká s přestávkami, nárazově, je náhlá a často se objeví nečekaně. Nárazy větru bóry mohou být provázeny hučením, po němž následuje ticho nebo slabý vítr, což se může opakovat každou minutu nebo každých několik minut.
Letní bóra většinou fouká na severním Jadranu, v místech, kde jsou hory nejblíže u pobřeží (Velebit). Můžete již předem poznat, že začne foukat podle toho, že mraky pokryjí vrcholky zdejších pohoří Biokovo nebo Velebit. Vlny na moři, které bóra vyvolává, jsou krátké a rychle se vzdalují od pevniny, jejich ostré vrcholky se tříští a vytvářejí se na nich bílé hřebeny mořské pěny. Silné nárazy bóry mohou čas od času způsobit vystřikování kapek vody, které pak ve vzduchu vytvářejí “mořský prach”.
O plavbě na lodi, když fouká bóra, vám můžeme dát několik praktických rad: když plachtíte podél břehů ostrova, který je otočen směrem k pevnině a přiblížíte se ke břehu, který není porostlý travou a dřevinami, je to pro vás znamení, že zde často fouká silná bóra. Když jedete na lodi v silném větru – bóře, zažijete vzrušující chvilky, neboť taková plavba je velkou výzvou pro plachtaře a vyžaduje opatrnost, dobře připravenou loď i posádku. Vyhýbejte se jízdě v blízkosti pobřeží na návětrné straně, připravte se na možné manévrování a ozbrojte se trpělivostí, neboť budete pravděpodobně několikrát muset měnit kombinaci plachet. Dbejte především o bezpečnost plavby. Plachtění na malých plachetnicích doporučujeme pouze nejlepším plachtařům.
Jugo
Jugo je jihozípadní vítr přiměřené síly, který fouká z moře směrem na pevninu a objevuje se podél celého pobřeží. Vane ze směru východu-severovýchodu (ESE), severovýchodu (SE) nebo severo-severovýchodu. V podstatě se dá říci, že se s ním častěji setkáte při jízdě po jižním než po severním Jadranu. Protože jugo patří do skupiny jarních a podzimních větrů, jež jsou provázeny deštěm a vlhkou atmosférou, v létě nefouká často. Ale když se přece jenom objeví, poznáte ho podle těchto charakteristických rysů: síla větru se postupně zvyšuje, vítr fouká bez přestávky a na moři vytváří velmi hezké, dlouhé vlny, které neprovází šum a nemají na svých vršcích pěnu. Teprve, když zafouká silné jugo, vlny začnou narážet na mořský břeh a ženou se k pobřeží s charakteristickým hučením.
Protože při jugu vznikají rovnoměrné vlny a síla a směr tohoto větru je stálý, plavba v takovém počasí je pro plachtaře zvláštním požitkem, je dynamická, s rozvinutými plachtami, které pohání stálý vítr. To umožňuje, aby plachetnice dosáhla velmi vysoké rychlosti.
Mistrál
Mistrál je typická letní jadranský severozápadní vítr a je to jeden z větrů, jež provází hezké a stálé počasí. Po ranním bezvětří začne v létě příjemně vát zpravidla kolem poledne a pak fouká až do západu slunce s tím, že jeho intezita k večeru občas zesílí. Mistrál může dosáhnout síly od 5 do 6 bofórů. Na chorvatském Jadranu vane nejčastěji kolem Zadarského a Korčulského průlivu.
Mistrál je vítr, který je jako stvořený k příjemné, relaxační jízdě na lodi bez velkého menévrování, neboť má stále stejnou sílu, je mírný a předvídatelný. Zatímco bóra a jugo, každý svým způsobem, skýtají plachtařům vzrušující plavbu a jsou pro ně výzvou, mistrál jim zaručuje čistý požitek, bezstarostnou jízdu po moři beze strachu. Když slunce zapadá, změní se podmínky, potřebné ke vzniku větru mistrálu a když se setmí, začne foukat mírný noční větřík z pevniny o síle do 3 bofórů. V době východu slunce nastane na moři údobí ticha a bezvětří, které je zpravidla k poledni vystřídáno osvěžujícím mistrálem.
Přestože Jadranské moře nepatří k nebezpečným a nevypočitatelným mořím a lze po něm plachtit po celý rok, nejvýhodnější podmínky k plavbě jsou zde od poloviny června do poloviny října, kdy si mohou při jízdě na lodi užívat i ti méně zkušení mořeplavci.
Rijeka Radio VHF (canali 24):0535, 1435, and 1935
Split Radio VHF (canali 07, 21, 23, 28):0545, 1245, and 1945
Dubrovnik Radio VHF (canali 04, 07):0625, 1320, and 2120
CHUTĚ A VŮNĚ DALMÁCIE
Dalmatská kuchyně vzhledem k výběru potravin a způsobu jejich zpracování odpovídá všem nutricionistickým doporučením a lékařským radám o zdravé a vyvážené stravě.
V jídelníčku dalmatské hospodyňky jsou rozmanité ryby, škeble a raci, chobotnice, olíhně a sépie, olivový olej a nasolené a čerstvé olivy, zelená listnatá zelenina, rostliny, rostoucí volně v přírodě a aromatické byliny, dále mandle, fíky a vinné hrozny, med, hrozinky a zemědělské plodiny. Když hovoříme o masu, bezkonkurenční je dalmatská uzená šunka zvaná “pršut”, která se udí a suší na větru (v době, když vane bóra). Podává se s ovčím sýrem. Další pochoutkou je jehněčí maso dušené v litinové nádobě zvané “peka”, která je zahrabaná v rozpálených dřevěných uhlících. K tomu je ještě nutno dodat různé druhy vína, z nichž je stejně chutné bílé víno jako červené. Některé z těchto dalmatských druhů vína patří k deseti nejlepším výběrovým druhům vín na světě.
Ryby
Ryby se v Dalmácii zpracovávají několika základními způsoby: “na gradele” – grilováním na roštu, “na lešo” a jako “brodet” – na způsob guláše. U ryb, grilovaných neboli pečených na roštu, je nutno věnovat mimořádnou pozornost druhu dříví, kterým se zatopí pod roštem a na jejichž ohni se ryby pekou. Důležité jsou i aromatické byliny, jimiž se ryby při pečení potírají. Vykuchané a osolené ryby, nejlepší jsou zubatci a pražmy zlaté, se osolí, potřou olejem a položí na rošt. Při grilování se potírají snítkou rozmarýnky, namočené v olivovém oleji. Když jsou ryby opečené, pokapou se olejem, do něhož jsme nasypali trošku nakrájene petrželky, česneku a podávají se s vařenou či dušenou zeleninou nebo se zeleninovým salátem z čerstvé zeleniny.
Vařené ryby, v Dalmácii jim říkají “na lešo”, se uvaří ve vodě, do níž se přidá olej, vinný ocet, cibulka, bobkový list, několik zrnek pepře a sůl. Toto mimořádně lehké a nízkokalorické jídlo se podává s vařenými bramborami, mangoldem nebo se zelím. Je ideálním pokrmem k večeři. Z druhů ryb, které jsou vhodné k tomuto způsobu kuchyňské přípravy, doporučujeme ropušnici, zubatce nebo štikozubce.
Rybí guláš zvaný “brodet” se vaří z více druhů ryb (ropušnic, úhořů), které nakrájíme na kousky a osmaříme s nakrájenou cibulkou. Ryby potom vaříme ve vodě na mírném ohni v hliněné nádobě. Do vody nasypeme trochu nakrájeného česneku, petržele, několik bokový listů a rajčat a počkáme až ryby úplně změknou a až se maso oddělí od kostí. K rybímu guláši zvanému “brodet” podávámě kukuřičnou kaši, které se zde říká “palenta”.
Raci a škeble:
Slávky jedlé, ústrice a morští raci se v Dalmácii pripravují “dušené”. Dají se do hrnce, posypou nadrobno nakrájenou petrželkou, česnekem a strouhánkou, osolí se, opepří, podlijí vínem a olejem. Dusí se při vysoké teplotě, aby se jejich škeble a krunýře otevřely a aby tyto plody moře pustily šťávu. Podávají se ve vlastní šťávě s chlebem nebo kukuřičnou kaší zvanou “palenta”.
Cukrovinky
Dalmatské moučníky se připravují s jižního ovoce, suchých fíků, medu, hrozinek, mandlí, k nimž se přidávají vajíčka a likéry. Některé z těchto cukrovinek, jako například “rožata” a “fritule” se nevyskytují nikde jinde, jenom v Dalmácii. “Rožata” se dělá z vajec, mléka a karamelu a je zvlášť oblíbeným pokrmem v jižní Dalmácii. “Fritule” se dělají z kynutého těsta, do něhož se přidávají hrozinky a likéry. Z těsta se vyrobí kuličky o velikosti švestek, které se osmaží v rozpáleném oleji. Na jednotlivých ostrovech se dělají takzvané “kroštule”, které jsou obdobou cukrovinek zvaných “fritule”. Z téhož nebo podobného těsta obratná kuchařka zvláštní technikou vyválí na dlani dlouhé, tenčí válečky, které rovněž ponoří do rozpáleného oleje a osmaží.
Víno
Dalmatské druhy vína byly známy již od antických dob. Mnohé ze zdejších druhů vína se vyrábějí z původních druhů vinných hroznů. Na každém ostrově jsou osobité druhy vína a vinaři, kteří mají svůj způsob jejich výroby. Obraz vinohradu nedaleko od letoviska Primošten, kde se pěstuje původní druh vína, z něhož se vyrábí červené víno “babić”, visí na zdi vstupní haly budovy Organizace spojených národů.
V severní Dalmácii vám hostitelé nabídnou víno “Babić” a “Merlot”, z vinohradů na pahorcích kolem města Šibenik pochází víno “Opol”. Na poloostrově Pelješac, kde je hodně vinohradů, se vyrábí proslulé víno “Postup” a “Dingač”, který je jedním z 10 nejlepších jakostních vín na světě, dále pak “Knížecí víno” (“Kneževo vino”) a “Císařské víno” (“Carsko vino”), víno “Rukatac” a špičkové víno “Svatá Anna” (“Sveta Ana”). Na ostrově Brač se z druhů vína “plavac” vyrábí bolský “Plavac” a bolský “Opolo”. Nejvíce druhů vinné révy však roste na ostrově Hvar, jejichž obyvatelé vám nabídnou víno “Faros”, “Ivan Dolac”, “Zlatni plavac”, “Bogdanuša”, hvarský “Pelegrin”, “Dobrogost”, “Parč” a”Drnekuša”. Na ostrově Korčula se vyrábějí tři druhy výtečného vína: “Pošip”, “Maraština” a “Grk” a červené víno “Plavac” a “Admiral”. Specialitou ostrova Vis je chutné víno “Vugava”. Ostrov Lastovo se pyšní vínem zvaným “Ladesta” a “Augusta insula”.
Kromě spomenutých druhů vín je specialitou Dalmácie likérové neboli desertní víno “prošek”, který má zvlášť sladkou chuť a velmi výraznou vůni.
KRÁTKÝ PREHLED CHORVATSKÝCH DEJIN
7. st . – Avari a Slované osídlili území Chorvatska. Chorvaté bojovali proti avarské nadvláde a po svém vítezství osídlili dnesní území. V ranném stredoveku bylo Chorvatsko pod nadvládou Franku.
9. st . – Údobí vlády knížete Trpimira (zvaného dux Chroatorum) a knížete Branimira. Tehdy Chorvatsko získalo nezávislost.
10. st . – Údobí vlády krále Tomislava, kdy bylo Chorvatsko vlivným státem. Stjepan Držislav se stal prvním korunovaným chorvatským králem.
11. st . – Vymírá dynastie Trpimirovcu a chorvatské kraje si podmanili Arpádovci, kterí zavedli nový zpusob územní správy (rozdelení na župy).
12. st . – Vyclenují se mocné slechtické rody (knížata krcská, vinodolská, cetinská, omisská…).
1242. g . – Nájezd Tataru, po nemž král Béla IV. založil svobodná královská mesta. Od 1260. roku bylo Chorvatsko rozdeleno na dve oblasti (Slavonie a Chorvatsko), které spravovali královstí námestci – báni.
1409. g . – Benátská republika za 100.000 dukátu koupila od Ladislava Neapolského právo na Dalmácii a vládla v Dalmácii do 1797.roku. V prubehu 15.st. Chorvatsko pustosili Turci. Sjednocením snemu Chorvatska a Slavonie se obe cásti Chorvatska spojily.
1593. g . Bitva u Sisaku byla mezníkem v boji proti Turkum. Vnitrní rozbroje mezi dvorem a chorvatskými slechtici trvaly nadále (stály život Petra Zrinského a Frana Krstu Frankopana).
18. st . – Chorvatsko se stalo správne závislým územím na Uhrách. Istrie, Dalmácie, Dubrovník a Boka Kotorská krátkodobe uznaly nadvládu Napoleona I. a po roce 1813 se dostaly do rakouské nadvlády.
19. st . – Doba Ilyrského hnutí, jehož clenové prosazovali svobodné užívání chorvatského jazyka. Výrazné probouzení národního uvedomení.
1848. g . – Vypukla revoluce, jejímž vudcem byl chorvatský bán Josip Jelacic, jehož cílem bylo prosazování chorvatských zájmu.
1918. g . – Snem vyhlásil odtržení Chorvatska od Rakouska-Uherska a téhož roku se Chorvatsko stalo soucástí Království Srbu, Chorvatu a Slovincu. Istrie, Rijeka a Zadar se staly soucástí Itálie. 1939. g . – Vznikla Chorvatská bánovina.
1941-1945. – V prubehu Druhé svetové války byl vytvoren Nezávislý chorvatský stát, který se opíral o nacistický režim v Nemecku a fasistický v Itálii. V téže dobe sílilo protifasistické hnutí. Po válce se Chorvatsko stalo jednou z federálních republik v obnovené jugoslásvské federaci pod vládou komunistu.
1990. g . – Po demokratických volbách opustilo Chorvatsko Jugoslávii, vyhlásilo svou nezávislost a suverenitu. V téže dobe vypukla vzpoura cásti srbského obyvatelstva, která byla rízena z Belehradu a vzniklá situace vyvolala útok jugoslávské armády na Republiku Chorvatsko
1992. g . – Chorvatsko se stalo rádným clenem OSN.
1995. g . – Chorvatské území bylo skoro celé osvobozeno.
1998. g . – Nenásilnou cestou byla státní suverenita rozsírena na území celého státu, vcetne východní Slavonie.