Chorvatská historie

Původ Chorvatů je stále nejasný, ale naše historie tohoto území začíná někdy v 7. století. Až do tohoto období zde byly řecké a římské kolonie, které byly většinou zničené avarskými nájezdy.

Chorvatské nomádské kmeny bojovali proti Avarům, nakonec je porazili a usídlili se zde. Území bylo rozděleno na Pannonijské a Dalmacijské knížectví, která se pak rozvíjela nezávisle jedno na druhém. Tato dvě území se spojila v 10. století za vlády prvního chorvatského krále Tomislava.

V tomto období bylo království velmi silné a udrželo si svou sílu až do 12. století. V roce 1102 se připojilo k Maďarsku a toto spojení trvalo do 15. století, kdy se stalo součástí Habsburské říše. Následující století byly doby neustálého tureckého nebezpečí a velkých bitev; z tohoto období se zachovalo mnoho středověkých pevností a městských hradeb.

Poté co zmizelo nebezpečí z východu, se Rakousko a Uhersko během 19. století snažilo prosadit v Chorvatsku svůj jazyk a kulturu; tyto neustále neshody vedly k atentátu na Františka Ferdinanda v Sarajevu, k rozpadu monarchie a k počátku 1. světové války.

SKrátce nato se Chorvatsko ocitlo ve svazku se Srbskem a Slovinskem (První Jugoslávie); vystoupilo na krátký čas v roce 1941, ale v roce 1944 opět se spojilo jako socialistický stát v 6členné komunistické federaci Druhé Jugoslávie.

Když se Chorvatsko rozhodlo vyhlásit svoji nezávislost na federaci, tak to vedlo k válce se Srbskem (Občanská válka 1991-1995), jejímž výsledkem byla chorvatská suverenita a nezávislost a oddělení se od Jugoslávie. To bylo poprvé po téměř 1000 letech, kdy se Chorvatsko stalo nezávislou zemí.